Plevel, mulčování

[neon]

Chápu to dobře, že podle permakulturního modelu nemusím vytrhávat žádný plevel, tudíž minimum práce a jen si užívám?
Takhle to na mě vyznělo na seznamovacím kurzu, ale nějak se mi to nezdá
Musíte řešit plevel nebo dokážete zamulčovat nebo jinou použít jinou techniku, tak abyste plevel neřešili?
Popřípadě s jakým druhem mulče máte nejlepší zkušenosti?

[heyoka]

nejlepší zkušenost mám s několikavrstvým mulčem (viz ekozahrady.com - mulčování - neprůstřelný mulč). to je fakt sichr. ovšem musíš vždy počítat s tím, že budeš mulč obnovovat, pokud dáš jen slámu, musíš docela často doplňovat jsou tam velké mezery a vitální plevely si cestu najdou. tady ukázka mé varianty neprůstřelného mulče skladba: piliny, hnůj, kartony, hnůj, sláma http://www.new.facebook.com/photo.php?p ... 1015514182
zamulčoval jsem tím škumpu, která je silně invazivní tam kde je mulč, neroste nic, pouze po obvodě občas něco vytrhnu. myslím že budou dobře fungovat i kartony a na ně sláma, ale pořádná vrstva, karton aby dobře fungoval musí být zatížený

[karpisek]

Letos jsem na záhonech prakticky nemulčoval a je jisté, že s ním by bylo plevelu výrazně méně, ale u řady plodin bych ani neřekl, že je nutné.
Chtěl jsem se vyhnout kartonům a taky jsem si nesehnal slámu. Tam kde jsem nějaký materiál položil si velice libují hraboši a podrývají co se dá, (už jsem začal se zakládáním hadího líhniště). Zajímalo by mě, jestli Vám sláma plesniví? Pokud ji položím na holou zem...

[Martin Gross]

Zásadní otázka je, co tam doteď rostlo. Pokud to byl jen angličák, lze použít cokoliv. Pokud tu rostlo metrové býlí, je dost šance, že to bude vitální a hravě to nadzvedne i ten nejprecizněji vybudovaný koberec mulče a to třeba i 20 - 30cm nad povrch půdy. (osobní zkušenost) pak je asi nejlepší na mulč naskládat pár klád/ větví a zatížit. Na podzim se to buď vytahá, nebo zahází dalšími vrstvami. Hraboši, to je prpblém i můj. Skoro se mi chce doporučit kočku, ale pokud máte rádi na zahradě ještěrky a slepýše, na kočku zapomeňte. Pak snad ti hadi, nebo snad hromada pro lasice.

[karpisek]

Zahradu jsem koupil loni v létě a býlí tam všude rostlo ne metrové, ale téměř dvoumetrové, hlavně hvězdnice a zlatobýl. Ale celkem se to dá. Kosa a neshrabování... jestli mě něco znepokojuje, tak snad ti hraboši. Naposledy zahubili krásný artyčok a ryjí stále víc. Ovšem abych neskončil u "hromad" pro vlky...  

[heyoka]

myslím že jakýkoliv přemnožený druh je znamením nestabilního systému a pokud se bude na zahradě dál postupovat dle permakulturních zásad, vše se časem upraví samo...

[Zbyněk Novák]

Ahoj.
Taky souhlasím s tím, že jakékoliv přemnožení ukazuje na nestabilní systém. Ale i tak se dá časem hodně posunout. Letos jsme se snažili zahradu obhospodařovávat už druhým rokem co nejvíce v souladu s přírodou. Částečně podle permakultury, částečně na základě teorie, jak si které rostliny navzájem vyhovují, lehce dle postavení Luny a lehce dle intuice a inspirace, jež přichází po čtení knížek Anastazie.
Myslím, že ¨nejvíce člověku dá vlastní zkušenost. Loni jsme zaseli záhony velkým množstvím semen různé zeleniny. Něco se v té džungli urodilo, něco vůbec nevzešlo a něco bylo slabé a nic moc z toho nebylo. Úroda nebyla větší než v letech, kdy jsme se podle možností každou chvíli hrabali v záhonech, poctivě je každý podzim ryli ......,ale ani menší, což nás povzbudilo. Přesto jsme se rozhodli vnést letos do setí a sázení přece jenom větší systém a řešit celou zahradu komplexněji jako celek. Nejen těch několik záhonů, jež v zahradě jsou, ale i část s ovocnými stromy .............
Už loni na jaře jsme v rámci možností vysadili jedlý les. Máme tam pár malinkých (zatím) jehličnanů, ostružiny, maliny, angrešty, kanadské borůvky, ze strany rybízy. Snažíme se v něm trávu téměř nesekat, když tak jen trochu kosou či srpem.
V části zahrady jsme nechali prostor, do kterého vůbec nezasahujeme a v kterém kromě jiných živočichů, jež tam přišli sami, jsme přistěhovali ze sousedství špalek, v němž bydleli lesní mravenci. Ty se nám podařilo přestěhovat také, takže už druhým rokem žijou s námi na zahradě.
Kolem ovocných stromů jsme obryli kolečko v průměru něco přes metr, do kterého sázíme každý rok něco jiného. Loni jsme tam měli obilí a hrášek. Letos bylo kolem každého stromu něco jiného. (Špenát, řeřicha, letničky) Chceme zkusit kolem jednoho dát trvale meduňku a uvidíme, jestli by bylinky nebyly k tomuto účelu lepší.
Loni jsme se účastnili také s manželem kurzu kosení, a tak manžel letos až na kousíček nejvrchnější části zahrady, kosil celou zahradu celé léto kosou. I to se nám zdá, že pro harmonii celého prostoru je hodně důležité.
Co se týče toho mulčování, tak máme zkušenost zatím jen částečnou. Všechnu trávu, kterou jsme letos na zahradě pokosili, (mezi stromy, záhony...., část spodní části na zahrady necháváme na sušení), jsme se snažili nacpat mezi rostliny na záhony. Klidně ve vysoké vrstvě, hodně se to slehne a celkem jsme neměli prolémy ani s plísní. Sláma je dost pracná, musí být hodně nakrátko nasekaná. Tu jsme měli mezi jahodami. Přsto třeba s cibulí s tím máme ale špatné zkušenosti.
Letos už jsme tedy nakonec úrody měli výrazně víc. Máme už i větší rozmanitost druhů. Přesto nemůžu říci, že bychom si zahrády téměř nevšimli s vyjímkou sklízení úrody. Bylo to ale letos už o dost jednoduší a práce fakt méně než v minulých letech. Také se snažíme v podstatě záhony téměř nerýt a i motyčkou moc nechodíme.
Tak to je trocha zkušeností z Vysočiny.
Šárka a Zbyněk